S jakými city Pán ustanovil Svoji večeři, dosvědčují nám Jeho slova: „Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, dříve než bych trpěl“ (Lukáš 22,15). A právě tak mluví slova Ducha Božího k našim srdcím, že „Pán Ježíš v tu noc, v kterou zrazen jest, vzal chléb, díky činiv, lámal…“ (1. Korintským 11,23). Nechce nám to zdůraznit, že vůle Páně ohledně slavení Jeho večeře byla téměř posledním přáním Pána? Poslední přání našich milých odcházejících a především již zesnulých ctíme a plníme obzvláště věrně a celým srdcem.