Řecké slovo „psychikós“, které je zde použito, znamená „duševní“. Odpovídající podstatné jméno „duše“ (řecky psyché) označuje vedle „ducha“ (řecky pneúma) neviditelný, nehmotný díl člověka. Často je však „duše“ použita prostě pro „život“, pro přirozený život. Když je například o „dobrém Pastýři“ řečeno, že dává svůj „život“ za ovce, tu je zde užito také „psyché“ (Jan 10,11.15.17) Pro božský život je naproti tomu průběžně užíváno jiné slovo: zoé (srovnej s Janem 10,10).