Zdá se, že byly snahy mít uspořádanou následnost proroků, neboť nacházíme prorocké syny často pospolu ve skupinách, do jisté míry ke vzdělávání (2. Král. 2,3; 4,38-41 aj.). Je možné, že z jejich středu vzešli falešní proroci, kteří mluvili ve jménu Hospodinovu, ačkoli od Něho neobdrželi žádné poselství. Tito mužové byli větší ranou pro Boží pravé proroky, než veřejně známí proroci pohanských božstev (Jer. 28). Boží svrchovanost ve volbě Svých nástrojů lze poznat jak ve Starém, tak i v Novém zákoně, ale člověku je sklon k organizování a k systematickému seřazování jakoby vrozený, což ale vždy vede k překážkám v Božím svědectví.