Soudců 3,31; 5,6-7
Písmo nám říká o Samgarovi velmi málo. Ve skutečnosti, ačkoli o něm čteme zde v knize Soudců, mluví o něm spíše jako o osvoboditeli Izraele, než že by soudil Izrael. Později čteme také o smutných okolnostech v jeho dnech: cesty byly neužívané, křivé cesty místo stezek, zpustlé vesnice!
Zatím co Moábští útočili od východu, Filistinští se usadili podél mořského pobřeží na západě. Ti nebyli v zemi jako rodilý kananejský národ, ale připutovali tam a přivlastnili si její část a po více století se projevovali jako nepřátelé a utlačovatelé Izraele. V předobrazu to připomíná v křesťanstvu ty, kteří mají pouze dobře organizované náboženství, ale chybí jim život v Kristu.
Podle znalců jméno Samgar znamená „cizinec“, nikoli bezúčelný cestující. Praví křesťané jsou ve světě cizinci a poutníci, procházejí jím, ale nejsou jeho součástí. Samgar neměl žádnou divotvornou zbraň, prostě osten na voly. Ale když mával svou zbraní, užil ji k získání velkého vítězství! Kazatel 12,11 říká, že slova moudrých jsou podobná ostnům a že jsou dána od Pastýře jednoho. Tak tento osten volů před nás staví Boží slovo. Jsme dobře obeznámeni s touto svatou Knihou? Umíme užívat to, co říká, abychom bořili pevnosti nepřítele? Někteří věřící se srovnávají s druhými a stěžují si, že nemají žádný dar. Bůh říká, že to není moudré. Raději chtějme k vysvobození a pomoci Jeho lidu užívat to, co nám Bůh dal. Pět slov, promluvených s porozuměním, může dát vzdělání mnohým! E. P. Vedder,Jr.,TLIN,5/12/2014