Lukáš 14,16.17.19
Jeden křesťan se kdysi setkal se starým, bohatým rolníkem. „Kolik hektarů půdy vám patří, farmáři?“ ptal se. Rolník ochotně vyprávěl o svém velkém hospodářství. „Čemu se daří na vašich polích nejlépe?“ Rolník byl potěšen zájmem. S nadšením podával zprávu o bohaté žni. „Tak to máte skutečně dobrou půdu,“ radoval se křesťan s rolníkem.
„Ale teď mi, dobrý muži, povězte také, jakou půdu máte uvnitř svého srdce! Víte přece, co Pán Ježíš Kristus řekl o čtveré půdě srdce.“
To ten starý rolník věděl, ale téma mu nebylo příjemné, neboť neměl pokoj s Bohem. Proto odvedl rozhovor rychle opět na zemědělství. Po celou dobu se ti dva bavili o krávách, prasatech a drůbeži. Rolník byl rád, že se už nemluví o víře. Avšak pak ten křesťan řekl: „Pomyslete jen, že byl jeden sedlák, který najednou koupil pět spřežení volů.“ „Ten musel mít peněz,“ odvětil starý. „Ano, ale kvůli svým volům odmítl pozvání k velké večeři,“ odpověděl křesťan. „Tak člověk může kvůli svým volům zapomenout na Boha!“
Sedlák se zatvářil mrzutě. Až dosud mu jeho pole a jeho dobytek byly nade vše. A přece ho ta slova nějak zasáhla. „Nedělejte to jako ten bohatý sedlák v Bibli!“, radil mu křesťan při rozloučení.
Tento rozhovor se stal pro starého muže pohnutkou k obrácení.
DHIN,22/8/2017