1. prosinec

Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk… Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám. Boha chváliti budu ze slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, by mi co mohlo učiniti tělo.      Žalm 56,2.4-5

David měl nepřátele, kteří byli zdánlivě všude a zlomyslně ho pronásledovali. Tebe pravděpodobně nepronásledují ozbrojení lidé, aby ti vzali život, ale možná jsi obklopen nesnázemi, které jsou stejně tak reálné, ačkoli jsou méně hmatatelné. Jestliže jsi Boží dítě, jsou tyto verše pro tebe dnes stejně platné, jako tehdy pro Davida.

Jestliže na tebe tvé nesnáze útočí, můžeš důvěřovat Bohu, neboť Jeho oči „obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich“ (Žalm 34,16). Když známe Boha, který má moc stvořit vesmír z ničeho, čeho se máme bát? „Když jest Bůh pro nás, i kdo proti nám?“ (Řím. 8,31) Bůh dokázal Svoji hlubokou starost o nás tím, že poslal Svého Syna, aby zemřel na kříži a vysvobodil nás. V tomto drahém jednání vidíme, že všemocný Bůh je na naší straně. Nemusíme se bát zlomyslných plánů Satana, ani se nemusíme bát lidí nebo okolností, skrze které se nás snaží zmalomyslnět.

Možná, že podobně jako David voláš v únavě a zármutku duše kvůli událostem v tvém životě. Ale i ty můžeš říci: „Schovej slzy mé do láhvice své.“ (Žalm 56,9) – To znamená, že On ví o každé slze a pociťuje ji. Jaká je to útěcha, když víme, že Pán zaznamenal každou slzu a spočítal je, jako „vlasové hlavy vaši všichni v počtu jsou“ (Luk. 12,7). Jestliže jsi snad ještě neuvěřil v Pána Ježíše Krista, tu On ti říká: „Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.“ (Mat. 11,28) Ten odpočinek je nejen proto, aby nás chránil v těžkosti, ale je to odpočinek, který zakusíme, když skrze Něho přijmeme spasení.

S. J. Faulkner,TLIN,15/11/2014