Filipským 4,4.6-7
Vždy je snahou nepřítele odvracet srdce a mysl věřících od Krista. Používá k tomu často starosti. Nemusíme je hledat, ony samy na nás dotírají. Jsou jako hejno much, které si na nás ustavičně chce sedat.
Starosti přicházejí většinou ve spojitosti s věcmi, které jsou samy o sobě dobré: s naší rodinou nebo našimi povinnostmi v zaměstnání, ano dokonce i ve spojení s dílem a zájmy Pána. To by mohlo zastřít zlý charakter starostí. Když těmto starostem dáme místo ve svých srdcích, uškodí to naší důvěře v našeho Boha a Otce, který se přece s velkou věrností o nás stará (1. Petra 5,7).
Bůh velmi dobře zná tento osudný sklon v srdci Svých dětí. Jeho Slovo obsahuje proto mnoho pomocných naučení a povzbuzení. I náš dnešní verš je toho příkladem.
Jak bychom se mohli v Pánu radovat, když jsme ovládáni starostmi? Když dáme prostor starostem, takže pochybujeme o Jeho dobrotivosti, pak se naše obavy stavějí mezi nás a Pána a kalí společenství s Ním. Když ale uposlechneme dnešní biblické slovo a učiníme to svým zvykem, pak nás naše starosti jen ženou k tomu, abychom vše, co nám přináší obavy, bez odkladu předložili Bohu. Jeho pokoj bude potom ochraňovat naše srdce a naši mysl. To nám přislíbil.
DHIN,14/8/2017