3. prosinec

A odšed odtud Ježíš, šel k moři Galilejskému, a vstoupiv na horu, posadil se tam. I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on je uzdravoval… A vzav těch sedm chlebů a ty ryby, učiniv díky, lámal a dal učedníkům svým, učedníci pak zástupu. I jedli všichni a nasyceni jsou.

Matouš 15,29-30; 36-37

V této kapitole vidíme Pána Ježíše na hoře, zaměstnaného službou uzdravování. V Písmu tělesné potřeby často symbolizují duchovní potřeby, jako i v tomto vyprávění. Když Pán seděl na hoře, představoval řízení a moc, kterou má – v tomto případě – k uzdravováním mnohých, kteří měli naléhavé potřeby. Předtím v Matoušově evangeliu Pán vykonal taková uzdravení jako znamení, aby ukázal, že On je Mesiáš. Nicméně vůdci Ho zavrhli (kap. 12). Potom je opustil, aby začal novou službu jako zavržený Král (kap. 13).

I když byl dán stranou, výše uvedené verše ukazují, že Kristus byl připraven pomáhat všem, kteří ve svých potřebách přicházeli k Němu. „Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.“ (v. 15,31) Jak je to krásné, vidíme-li takovouto odpověď! A také dnes Pán působí z nebe a je ochoten pomoci těm, kteří k Němu přicházejí. Je schopen uzdravovat, ale důraz v Jeho přítomné službě je kladen na pomáhání v duchovních potřebách: působit, aby lidé chodili před Bohem, aby je vedl k porozumění a k činění Jeho vůle.

Staral se také o hladové. Sedm chlebů ukazují dokonalé a úplné zdroje, které má pro potravu, a také pro duchovní potravu, stejně jako ryby ukazují na Boží svrchovanou milost. On plně postačuje, jen On může uspokojit.

A. E. Bouter,TLIN,6/11/2014