Efezským 5,15.16
Věřící je v Kristu přenesen do postavení, které už nikdy neztratí. To je základ jeho bezpečí. Celý jeho vztah k Bohu je založen na díle na Golgotě. Boží slovo říká: „…, a to ne sami ze sebe, dar jest to Boží.“ (Efezským 2,8) Za to nemůžeme Bohu dosti poděkovat.
Ovšem nesmíme si to brát za záminku pro to, abychom byli ve svém životě víry nedbalí, abychom se ve vlastnictví těch vysokých výsad líbili sami sobě nebo abychom dokonce ve svém životě trpěli hřích. Jako lidé máme sklon k tomu, abychom si povolovali, jakmile se cítíme jisti. Když tomuto sklonu dáme volnost, pak jsme ve špatném duchovním stavu. Avšak Bůh nechce, aby náš stav byl v rozporu s postavením, do kterého nás povolal. Byla by to pro Něho urážka a zneuznání Jeho daru. I když nemůžeme ztratit své postavení, tu velmi záleží na naší bdělosti a péči o dobrý duchovní stav. Bůh říká: „Svatí buďte, neboť já svatý jsem.“ (1. Petra 1,16) Jen tak můžeme odolávat zlým věcem kolem sebe a ve svém životě oslavovat Boha.
Náš duchovní stav – ať dobrý nebo špatný – určuje tedy v každé době naše chování. Přitom je ve hře svědectví o našem Pánu, neboť lidé nesoudí podle našeho postavení, kterému přece vůbec nerozumějí, nýbrž podle našeho chování. Avšak ani my sami nebudeme mít ze svých vysokých výsad a požehnání žádnou radost, jestliže je náš stav špatný. To nechtějme přehlížet.
DHIN,10/8/2017