Smutný příběh Izraele pokračuje. Bůh nám v souhrnu říká, jak opakovaně zachraňoval Svůj lid. A přece vysvobození trvalo jen po dobu života soudce, skrze kterého Bůh dal Svému lidu vysvobození, neboť po jeho smrti se Izrael opět vracel zpět k modlám svých pohanských sousedů. V celé této knize nalézáme Boží slitování s Jeho lidem. Miluje jej a nemůže na něj zapomenout. Jeho ucho je obráceno k jejich nářku. Jejich stav se stále zhoršuje. Navenek, jak v této knize jdeme dále, jsou jeho vysvoboditelé silnější a silnější. Ale když se na ně díváme na jednoho po druhém, jejich mravní a duchovní síla klesá. A přece muži, o nichž bychom pochybovali, že byli věřící, jsou vyjmenováni v Božím čestném seznamu víry v Židům 11 – a je to Jeho ocenění, které platí, ne naše! Písmo nám stále znovu ukazuje cenu dobrého vedení. Můžeme děkovat Bohu za dobré vůdce, kteří, slovy Epištoly Židům 13, nám mluvili slovo Boží, a kteří bdí nad našimi dušemi jako ti, kteří mají vydávat počet. Kéž jsme jim poddáni a posloucháme je! Dobrý vůdce nebude nějaký diktátor, ale bude jako apoštol Pavel, který řekl: „Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.“ (1. Kor. 11,1) Následovat Krista má nejvyšší důležitost! Jeho každý krok přinášel slávu Bohu. A Bůh Ho dal za „Vůdce a Učitele národům“ (Izaiáš 55,4). E. P. Vedder, Jr.,TLIN,3/11/2014