1. listopad

Hospodine Bože zástupů, navratiž /obnov/ nás zase, a dej, ať nám svítí obličej tvůj, a spaseni budeme.

Žalm 80,20

Azaf zde oznamuje toužebné přání zbožných lidí v Izraeli, aby Bůh zasáhl a vstoupil mezi ně a ničivé výsledky jejich vlastní neposlušnosti. Nemohli odvrátit to, aby byli syceni chlebem pláče (v. 6) a trpěli pohanění od posměchu svých nepřátel (v. 7). I my, když zvolíme svou sobeckou cestu v neposlušnosti Boha, shledáme, že nemáme sílu, abychom se zotavili od bolestivých následků své pošetilosti. Je jen jeden zdroj pomoci. Třikrát je zde Bůh žádán, aby dal zasvítit Své tváři. Poprvé je osloven: „Ó Bože!“ (v. 4); potom: „Ó Bože zástupů!“ (v. 8); a nakonec: „Hospodine, Bože zástupů!“ (v. 20). Jako Bůh je nekonečně vysoko ve vynikajícím majestátu a věčné nadřazenosti. Jako Bůh zástupů je Ten, jehož síly jsou nádherně veliké v protikladu k slabosti malého ostatku Izraele. Jako Hospodin, Bůh zástupů však je Ten, jenž se v nesrovnatelné milosti Sám ztotožnil ve vztahu smlouvy s tím nehodným národem. A na tomto základě je učiněna konečná žádost. Nebyla tu žádná záře, když seděl nad (mezi) cherubíny v chrámu (v. 1). Přebýval v husté tmě. A přece, jestliže má být Izrael zachráněn, musí Bůh způsobit, aby Jeho tvář zářila. Jak nádherné je, že na to v naší době máme odpověď: „Bůh zajisté, který rozkázal, aby se z temnosti světlo zablesklo, ten se osvítil v srdcích našich k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista.“ (2. Korintským 4,6) Zde je ten velký Obnovitel, Jeho tvář září dnes pro všechny, kteří chtějí vzhlédnout a uznat Ježíše za „Hospodina, Boha zástupů“. Když budou procházet hrůzami svého velkého soužení, srdce mnohých v Izraeli bude probuzeno k tomu, aby volali v pravé víře k Hospodinu, Bohu zástupů. I oni budou zachráněni zasvícením požehnané tváře Ježíše nad nimi.

L. M. Grant,TLIN,29/10/2014