Zachariáš 14,4
Poslední kapitola Zachariáše živě líčí návrat Pána Ježíše v moci a majestátu a jmenuje přímo místo, kde se Jeho nohy poprvé opět dotknou země – Olivetskou horu, místo, kde naposled stály, když měl před téměř 2000 roky opustit svět (Skutky 1,9-12).
Návrat Pána Ježíše Krista do Jeruzaléma způsobí rozsáhlé změny. Nejen pro to město, pro Judu a pro Izrael, ale pro všechny národy a lidi země. Jeho první příchod a učení, které zanechal, způsobily velké mravní výsledky v některých částech světa, ale Písmo nikdy neřeklo, že celý svět jimi bude obrácen. To, že dojde k celosvětovým změnám, je předpověděno pro Jeho druhý příchod. Nejprve bude jednat s Jeruzalémem; a z tohoto středu bude vyzařovat požehnání a pořádek přes celou zem, a všechny národy uznají Krále, jehož trůn tam bude postaven.
Právě v tom městě, kde při Svém prvním příchodu strpěl tolik urážek, Mu bude vzdávána čest a sláva. Na místě, kde se Mu posmívali, bude znít Jeho chvála. V Jeruzalémě, kde byl písničkou opilců a posměchem, bude uctíván a vážen. Ano, tam, kde ho bičovali, bili, plili na Něho, vytrhávali mu vousy z tváře a křičeli: „Pryč s Ním! Ukřižuj Ho! Ukřižuj Ho!“ – tam Mu budou prokazovat poslušnost, službu, děkování a poctu, když budou volat: „Požehnané jméno slávy jeho na věky.“ (Žalm 72,19) Tam, kde ho kdysi odsoudili na smrt, řeknou: „Ať žije Král navěky!“ Tam, kde Ho vydali národům k ukřižování, budou národy přicházet, aby se Mu klaněly. On, jenž byl kdysi opovrhovaný a zavržený, bude potom ode všech vyvýšený a oslavovaný.
H. J. Vine,TLIN,28/10/2014