1. Petra 4,11
Anglický admirál Foote jednou zakotvil v Bangkoku, hlavním městě Thajska. Tam pozval krále a jeho hodnostáře k jídlu na palubě své lodi. Jakmile byli hosté u stolu, sepjal ruce a děkoval Bohu, tak jak byl zvyklý činit před každým jídlem. Nato král udiveně řekl: „Myslel jsem, že se tak k Bohu obracejí jen misionáři.“ – „To je pravda,“ prohlásil admirál, „ale každý křesťan je misionář.“
Dobrá odpověď! Tento úkol z úst Pána samého spočívá v tom, abychom před celým světem o Něm vydávali věrné svědectví. „Budete mi svědkové,“ řekl Pán Ježíš, „až do posledních končin země.“ (Skutky 1,8) To jsou poslední slova, která řekl Svým učedníkům krátce předtím, než je opustil.
Apoštol Petr říká o tomto krásném a důležitém úkolu: „Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, který vás povolal ze tmy v předivné světlo své.“ (1. Petra 2,9)
Křesťané mají poukazovat na Pána Ježíše svědectvím celého svého života a nejen svými slovy. Pak mohou lidé vidět Krista, jak žije ve věřících. Jak velká je cena tohoto živého a viditelného křesťanství! A jaké požehnání s sebou přináší takové svědectví, když je pokorné, ale vytrvalé!
DHIN,2/8/2017