2. Mojžíšova 25,37-38 – ČSP
Svícen, umístěný ve vnější svatyni stánku, byl zhotoven celý ze zlata, tažený z jednoho kusu, mající střední stonek a šest větví, aby nesly jeho sedm lamp. Zlato mluví o Boží slávě, jak je zjevena ve velebené Osobě Pána Ježíše, nejvyššího Udržovatele všeho světla. „Olej pro světlo“ je zmíněn jinde a my víme, že je předobrazem moci Ducha Božího.
Mluví se zde také o zlatých kleštích a zlatých pánvičkách, ale nejzajímavější je, že věci, které je činí nezbytnými, vůbec nejsou zmíněny, to jest knoty. Důvodem je bezpochyby to, že tato kapitola ve 2. Mojžíšově knize dává všechen důraz na to, co je zlaté – co je cele božské. Vskutku, i světlo samé nebylo prostě proto, aby osvětlovalo svatyni, ale prvotně aby svítilo na svícen. Je to Kristus sám, kdo má být předmětem ukázání.
Knoty nemluví o tom, co je božské, neboť musejí být každý den zastřihovány kleštičkami. Knoty proto představují věřící, kteří mocí Ducha Božího mají výsadu, aby svítili pro Pána Ježíše a nesli vzácné svědectví o Jeho Osobě. Jaká čest nám je dána! Ale můžeme svítit dále, jen když jsme pravidelně zastřihováni kleštičkami. To zahrnuje, že jsme v přítomnosti Pána Ježíše, abychom Ho nechávali jednat s tím, co už bylo spáleno, neboť to, co není odstřihnuto, bude působit jen nejasnost a dým. Jen když čekáme na Něho, budeme obnovovat svou sílu k nesení nového, jasného svědectví o našem Pánu.
Pánvičky nám připomínají, že On bude pamatovat na to, co každé Boží dítě učinilo v Jeho jménu. Ale pro nás je dobré, abychom se nyní tímto nezaměstnávali, ale soustředili se na zjevování Jeho slávy. L. M. Grant,TLIN,20/10/2014