Římanům 4,24-25
Jak věřící ví, že je ospravedlněn? Jistě ne hleděním na své pocity! Jeho pocity jsou proměnlivé jako vítr. Ani tím, že se dívá na své modlitby nebo na své dobré skutky: to vše je smíšeno s hříchem. Když se nějakým způsobem dívá na sebe, nemůže najít nic, co mu dá pevný základ jistoty, že je ospravedlněn; to jest, že je tak zbaven hříchu, že mu už nikdy nemůže být nic položeno k tíži. Jak může kterýkoli hříšný člověk v tomto světě vědět, že je takto oproštěn od všech hříchů? Budete udiveni prostou, a přece jistou odpovědí věřícího. Je to proto – že Kristus je vzkříšen.
Ale zeptáte se: „Co to má společného s ospravedlněním věřícího?“ Všechno. „Nevstal-li z mrtvých Kristus…, ještě jste ve svých hříších.“ (1. Korintským 15,17) Zachráněný hříšník ví a věří Boží lásce v poslání Ježíše, aby byl ručitelem a zástupcem. Jeho oči byly otevřeny, aby viděl Ježíše, nesoucího jeho hříchy na Svém vlastním těle na dřevě. Ví, že krev Ježíše, jeho ručitele, vyhověla všem nárokům Boží spravedlnosti, a to až do krajnosti. Nyní může věřící říci: „Tak jistě, jako Ježíš byl za mne odsouzen, byl vydán na smrt za má přestoupení, tak jistě, jako Bůh s Ním na kříži jednal jako s ručitelem za mé hříchy, tak jistě Jej Bůh vzkřísil z vězení smrti pro mé ospravedlnění.“
Kristus neměl žádný vlastní hřích, aby za něj zemřel, proto byla Jeho smrt cele za nás. Neměl žádný vlastní hřích, aby od něho byl ospravedlněn, a proto Jeho vzkříšení bylo cele pro nás. Zemřel jako náš ručitel, vstal z mrtvých jako náš zástupce, takže cokoli Bůh učinil Kristu na kříži, je uznáno věřícímu, a cokoli Bůh učinil Kristu při Jeho vzkříšení, učinil to nám v Něm jako našemu zástupci. Kristus je vzkříšen! C. Stanley,TLIN,10/10/2014