Jozue předtím pronesl svou poslední výzvu k izraelskému národu. Vyjmenoval mnoho z obdivuhodných věcí, které Pán pro ně učinil. Veřejně zaujal své stanovisko, že on bude sloužit Pánu, a mluvil i za svou rodinu. Lid nyní také odpověděl, že nechtějí opustit Pána a sloužit jiným bohům, ale že chtějí sloužit Jemu, který pro ně učinil tak mnoho.
Jozue jim připomněl, že Hospodin je svatý Bůh a žárlivý Bůh, který s nimi bude jednat v soudu, jestliže Ho opustí a budou sloužit jiným bohům. Přes toto varování trvali na tom, že budou sloužit Hospodinu. Jozue jim předložil vážnou skutečnost, že jsou svědkové proti sobě a vyzval je, aby odvrhli cizí bohy, které mají mezi sebou, a naklonili svá srdce k Hospodinu Bohu Izraele. Lid souhlasil. Jejich slova byla napsána do knihy zákona Božího a Jozue postavil velký kámen blízko svatyně jako svědectví.
Kniha Jozue končí Jozuovou smrtí ve věku 110 let, pohřbením Josefových kostí a smrtí a pohřbením kněze Eleazara. Každý z těchto pohřbů byl v území přiřčeném pokolení Efraim. Bůh zaznamenává skutečnost, že Izrael sloužil Hospodinu po dobu života Jozue a starších, kteří prožili skutky, které Pán učinil pro Izrael. Věrní, zbožní vůdcové, kteří chodili s Pánem a zakoušeli Jeho moc, jsou velkým požehnáním pro Boží lid. Ale oni odcházejí. Naše důvěra musí být v Pána samého, Toho, který zůstává. Ten se nemění. Nikdy nezklame.
E. P. Vedder,Jr.,TLIN,15/10/2014