1. Petra 2,2
Ve vztahu k Božímu slovu jsme napomínáni, abychom vždy podržovali ducha novorozeného dítěte, které touží po mléku a těší se z mléka, díky kterému roste. Slovo, které je semeno života, je také prostředek opatřený Bohem k podpoře života. Každá pravá touha po Slovu je výsledkem našeho poznání, že Pán je milostivý (v. 3). Čím více se těšíme ze společnosti Pána, tím horlivější budeme v sezení u Jeho nohou a naslouchání Jeho slovům. Hledat Krista ve všem Písmu podepře milující zájem o Boží slovo a učiní mnohé nesnadné oddíly jasnými a prostými. Kdosi řekl: „Bible je zamýšlena jako kniha pro děti: ‚Od dětinství svatá písma znáš.‘ Bůh se zjevuje dítkám, protože moudří a opatrní Mu nechtějí naslouchat.“
Marie z Betany je pozoruhodným příkladem někoho, kdo okusil, že Pán je milostivý; a výsledek byl, že s rozkoší seděla u Jeho nohou a poslouchala Jeho slovo. Kdybychom měli hlubší pocit o dobrotivosti Pána, vždy bychom si zachovávali zalíbení dítěte ve Slovu, vítali bychom každou příležitost sytit se Slovem a shromažďovali bychom se ke čtení Slova. Výsledek by byl, že bychom „rostli ke spasení“. Byli bychom stále více zachováváni ode všeho, co brání našemu duchovnímu pokroku, až nakonec budeme úplně spaseni při příchodu Krista, když naše tělo ponížení bude proměněno k podobnosti Jeho těla slávy.
Touha po potravě je důkazem života dítěte. Duchovní život se tak zjevuje v touze po duchovní potravě Slova, nejen v touze po porozumění pravdě, ale v touze po Slovu jako tom, co sytí duši představováním Krista a činí Ho duši vzácnějším.
H. Smith,TLIN,26/9/2014