Židům 11,23
Myšlenka na výchovu dětí činí dnes mnohým starosti. Jednou jedna křesťanka řekla, že si nepřeje mít děti. Že by měla starost, aby nebyly strženy pokušeními světa. Skutečně to dnes není jednoduché vychovat dítě pro Pána. Ale bylo to v Mojžíšově době jednodušší, když každý novorozený syn měl před sebou smrt v řece a před každou dcerou byl život v otroctví (2. Mojžíšova 1,14.22)?
Oko víry hledí přes aktuální situaci na Boží plán. V Mojžíšově rodině je tato víra vyjádřena dokonce ve jménech. Jochebed znamená: „Pán je sláva“, Amram znamená: „Lid je vyvýšen“ a Mojžíš znamená: „Vytažený z vody“. Jak je to povzbudivé! Bůh ty, kteří Ho „oslavují“, nakonec „vytáhne“ a „vyvýší“.
Mnozí se domnívají, že křesťanská výchova už nemůže obstát proti přitažlivosti světa. Je to pravda? Mojžíšovi rodiče měli jen málo času, aby vykonávali svůj vliv. Přesto udělali pro svého syna to rozhodující: Skrývali Mojžíše po tři měsíce před Egypťany. A když jej potom v košíku vystavili v Nilu, Bůh se přiznal k jejich víře a dal jim dítě zpět. Měli je sytit a vychovávat; a tato doba se později projevila jako vlivnější než svody Egypta. Mojžíš vyrostl a považoval „pohanění Kristovo“ za větší bohatství než poklady světa (v. 26).
Když jsou naše děti ukryty v Kristu a jsou pro Něho vychovávány, nemůžeme snad potom ve víře očekávat totéž i pro ně?
DHIN,8/6/2017