Náš velebený Pán byl po celou noc vystaven zlému posměchu náboženských vůdců, kteří předtím plánovali Jeho smrt. Potom se k tomu přidal rozsudek z falešného soudního řízení před římským soudcem, který vyhlásil Jeho nevinu, a přece nařídil, aby byl zbičován a nakonec předán k nespravedlivému trestu ukřižování. Římští vojáci nyní přidávají svou potupu pliváním, posměchem a tělesným ubližováním předtím, než Ho přibijí ke kříži. Děsivá nenávist Židů a pohanů – ať světských autorit, náboženských vůdců, obyčejného lidu nebo dokonce i odsouzených zločinců – se nepřestala projevovat. I když ten trpělivý Trpitel tam visel, dále pokračovali ve svém hanlivém posměchu. Jak jasně, ačkoli nad všechnu míru smutně, se ukázala skutečná nenávist lidského srdce vůči Bohu!
Skutečně nevýslovně obdivuhodná je pokorná milost a trpělivost Muže bolesti. Nikdo by nemohl porozumět tiché, klidné důstojnosti, s kterou nesl nespravedlnost lidských urážek a ran. Ale jakkoli hluboce cítil tyto věci, bylo to pro Něho ničím ve srovnání s úzkostí Jeho utrpení v temnotě od šesté hodiny (poledne) až do deváté hodiny. Jak toto volání opuštěnosti se musí až do největší hloubky dotýkat každého věřícího srdce! Vskutku, ono má vést celý vesmír k tomu, aby slyšel, aby si lidé uvědomili, že ten bezhříšný Pán slávy musel Sám nést zlořečení hrozného Božího soudu, aby učinil smíření za vinu našich hříchů. On to dobrovolně učinil v nesrovnatelné, obdivuhodné lásce. Jaký pohled to je, který má pohnout naše srdce k velebícímu klanění!
L. M. Grant,TLIN,14/9/2014