Jan 17,11.16
Když přilijeme olej do nádoby s vodou, můžeme zjistit, že se tyto dvě tekutiny navzájem nesmísí. I po důkladném promíchání nebo protřepání se obě látky od sebe ihned zase oddělí.
To výstižně ilustruje, jak neslučitelná je naše stará, hříšná bytost s novou přirozeností, která nám je darována od Boha. Ty dvě nemají nic společného a nedají se spolu spojit. Nový život z Boha nemůže naši starou přirozenost zlepšit, stejně tak jako stará přirozenost nemůže rozmělnit ten nový, Duchem Svatým působený život.
Avšak tento obraz nám zároveň ukazuje také vztah křesťanů ke světu: Tak jako olej ve vodě, jsme my v tomto světě; ale nejsme ze světa. Ten je nám svou podstatou cizí, jako voda a olej si jsou navzájem zcela cizí. Na základě vnitřní různosti dochází pak také k vnějšímu, viditelnému oddělení.
Ukazuje se to také v našem denním životě tak jasně, nebo jsme se v mnoha bodech přizpůsobili světu? Jestliže dáme nové přirozenosti prostor, pak bude tato vnitřní různost od světa viditelná zcela přirozeným způsobem také v našem chování. Nedojde k izolaci – máme v tomto světě úkol! – ale k jasnému ohraničení od světa. Tak bude k poznání, že tu je skutečně nový život, že člověk skutečně „má olej“.
Máš tento nový život z Boha? Jestliže ne, pak můžeš ještě dnes tento „olej“ obdržet, abys potom – vnitřně jiný a navenek oddělený od světa – věrně následoval svého Pána.
DHIN,3/6/2017