Tento oddíl před nás staví tři věci, které máme dělat: (1) přepásat svou mysl, (2) být střízliví a (3) dokonale doufat jako milující děti, poslouchající našeho Boha a Otce.
1) Směrnice, abychom „přepásali bedra“, asi byla Petrovým čtenářům jasná. Ti pozvedali své dlouhé, splývající šaty a opásali je, aby je nevláčeli ve špíně. Naše mysli jsou velmi nakloněné k tomu, aby se vláčely ve špíně – ve všem tom mravním zlu, které nepřítel způsobil, aby všude kolem nás převládalo. Nepřítel vyvinul systém, který ustavičně bombarduje naše mysli, náš myšlenkový, uvažovací a rozumový aparát světským způsobem přemýšlení. Boží způsob myšlení nalezneme v Jeho Slovu, a jestliže se naše myšlenky zaobírají jím, budou opásány a nebudou dole ve špíně.
2) Zde má slovo „střízlivý“ jiný význam než „nebýt opilý pitím“. Stejně jako to dělá alkohol, tak zlo kolem nás v nás podněcuje nežádoucí věci v naší hříšné přirozenosti a my nad nimi musíme být bděle na stráži. Boží dítě pod jejich vlivem není „střízlivé“ v duchovním smyslu.
3) Napomenutí, abychom „dokonale doufali“ znamená: „Neklesejte na mysli a nevzdávejte se.“ To, v co doufáme, nezůstane v budoucnosti – jednoho dne Kristus skutečně přijde!
Nyní jsme spaseni, jsme „synové poslušnosti“. Známe Otcovu vůli a toužíme být jí poslušní. Ty „první žádosti“ mohou být nějaké velmi zlé zvyky, a my je máme odkládat. Když jsme se stali Jeho dětmi, máme ukazovat změnu a být svatí ve všech obyčejích života (v. 15). S. E. Labelle,TLIN,3/9/2014