Jan 3,16
To je pravděpodobně nejznámější verš v celé Bibli, a jak málo chápeme, jak rychle přecházíme to malé slůvko „tak“. Co to bylo pro Boha, dát Svého Syna? Co to pro Něj bylo, aby na Něho vložil nepravost všech nás nebo aby Ho učinil hříchem za nás; Toho, který hřích neznal! Ježíš byl každého dne Jeho zalíbením, jak v nebi, tak i na zemi, a přece se zalíbilo Hospodinu Jej stírat. Co to bylo pro Boha, pozvednout meč na „pastýře mého a na muže bližního mého“ (Zach. 13,7) nebo opustit Pána Ježíše během tří hodin tmy na kříži?
Příběh o Josefově vztahu k jeho otci nám dává některé pohledy na vztah Boha Otce a Boha Syna. Jákob dal Josefovi sukni proměnných barev, protože k němu měl zvláštní lásku. Když Josefovi bratři ukázali svému otci sukni, kterou strhli s Josefa a omočili ji v krvi, aby mohli předstírat, že Josef je mrtev, nebyl to určitý způsob posměchu otci kvůli jeho zvláštnímu vztahu, který měli ti dva mezi sebou? Nebyla to podobná výzva učiněná Bohu, když lidé říkali o Pánu, když byl na kříži: „Doufal v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-li mu; neboť pravil: Syn Boží jsem.“ (Mat. 27,43)? Co to muselo být pro Boha, nechat Svého Syna na kříži tváří v tvář takové výzvě?
To je jen několik málo myšlenek, které nám pomohou rozumět té větě: „Nebo tak Bůh miloval svět.“ Když o tom uvažujeme, kéž to pozvedne naše srdce v chvále, obdivu a velebení k Bohu, našemu Otci! Kéž se připojíme k apoštolu Pavlovi a řekneme: „Díky pak Bohu z nevýmluvného daru jeho.“ (2. Kor. 9,15) „Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec.“ (1. J. 3,1)
A. Block,TLIN,19/8/2014