1. srpen

Jakož byl přikázal Hospodin Mojžíšovi, služebníku svému, tak přikázal Mojžíš Jozue, a Jozue tak činil; nepominul ničeho toho, což byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.… Tak tedy vzal Jozue všecku tu zemi, jakž byl rozkázal Hospodin Mojžíšovi, a dal ji Jozue v dědictví Izraelovi vedle dílů jejich, po pokoleních jejich. I odpočinula země od válek.

Jozue 11,15.23

JOZUE (11)

Jozue 11 vypráví, jak se lid severní části země spojil pod Jabínem, králem Azor, aby bojoval proti Izraeli. Bůh nám říká, že „vytáhli všichni ti a všecka vojska jejich s nimi, lid mnohý jako písek, který jest na břehu mořském nesčíslný, i koňů i vozů velmi mnoho“ (verš 4). Ale tato konfederace národů byla odsouzena k porážce od Jozue. Opět a opět čteme o tom, jak Jozue – osamocen – dobýval vítězství za vítězstvím, až vzal celou zem a země odpočinula od válek.

Jozue, jak víme, je předobraz našeho Pána Ježíše Krista. On je Ten, jemuž je připsána všechna moc, slavný Vítěz nad každým nepřítelem. Písmo Ho ukazuje už velkého. On je Ten, před kterým se skloní každé koleno nebeských a zemských a pekelných bytostí. On musí mít ve všem první místo. „Oloupiv knížetství i moci, vedl je na odivu zjevně, triumf slaviv nad nimi skrze něj.“ (Kol. 2,15) Nebeské zástupy Jej budou jednoho dne oslavovat – jen Jej. Vše, co máme, máme v Něm, díky tomu, co On je a co učinil; díky slavnému dílu na Golgotě. Nyní čekáme na to, abychom vešli do Jeho odpočinutí.

E. P. Vedder,Jr.,TLIN,30/7/2014