Jozue 1,8
Žijeme ve společnosti, ve které se pro mnohé lidi počítá jen úspěch. Lidé se snaží dostat dopředu. Chtějí být lepší, rychlejší, větší, krásnější, zdravější a váženější, chtějí vydělávat více peněz, získat moc a stát na žebříku úspěchu, pokud možno až nahoře. Často jsou připraveni za to zaplatit vysokou cenu. Zda použité prostředky přitom jsou vždy poctivé, je docela jiná věc. Ten, kdo chce nahoru, musí v případě potřeby použít i lokty a druhé odstrčit na stranu. Před nedávnem jsem četl větu: „Úspěch je sportovní disciplína vítězů.“
Bible mluví rovněž o úspěchu a o zdaru. Ukazuje nám příklady úspěšných lidí. Davidovi se dařilo (1. Samuelova 18,5). Jeho synu Šalomounovi rovněž (1. Paralipomenon 29,23). Také král Ezechi-áš byl úspěšný, a to „ve všech skutcích jeho“ (2. Paralipomenon 32,30). Daniel sloužil před králem Dariem „a šťastně se mu vedlo“ (Daniel 6,29). V 1. Mojžíšově 39,2 čteme: „Byl pak Hospodin s Josefem, a všecko se mu šťastně vedlo.“
Co bylo „receptem k úspěchu“ těchto lidí? Když čteme jejich životní příběhy, poznáváme, že žili s Bohem. Proto jejich životním cílem nebyl vnější úspěch. Neobětovali sebe a jiné na oltář úspěchu. Ne, oni dělali to, co Bůh řekl Jozuovi v našem dnešním verši. Řídili se podle Něho a Jeho Slova. O ostatní se staral Bůh.
DHIN,10/4/2017