Lukáš 22,31.32
Ve Starém zákoně je dvakrát volán Abraham, Jákob, Mojžíš a Samuel. Ve všech případech to je Bůh, Hospodin, kdo volá. Tři osoby v Novém zákoně naproti tomu – Marta, Šimon Petr a Saul – volá Pán Ježíš. Jaké působivé potvrzení toho, že Ježíš Kristus je Hospodin (Jahve)!
Pán začíná rozhovor se Šimonem Petrem burcujícími slovy: „Šimone, Šimone!“ Tento rozhovor, tento okamžik se v jeho životě stane milníkem a bodem obratu.
Pán se za něho modlil. Ale ne za to, aby Šimon nepřišel k pádu (Pán věděl, že se to stane), nýbrž za to, aby jeho „víra nepřestala“ (1. Jana 1,1.2).
Pán se za Šimona modlil. „A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.“ (v. 32) Petrův problém byl, že s jeho láskou k jeho Pánu byla spojena nepřiměřená sebedůvěra. Jeho oceňování sebe bylo nerealistické; svádělo ho k tomu, aby se chlubil: „Hotov jsem… i na smrt jíti.“ (v. 33) Musel se bolestivě naučit nedůvěřovat sám sobě a zcela se opírat o Boží milost. Neudrží ho vlastní duchovní schopnosti, nýbrž jen milost Pána! Později bude svým bratrům – a nám – na tuto zásadu poukazovat: „že tato jest pravá milost Boží, v které stojíte /máte stát/“ (1. Petra 5,12).
DHIN,28/3/2017