1. Tesalonickým 5,15
Možná, že největší výzva mezi Božím lidem je vycházet dobře jeden s druhým. Pavel ve svém Dopisu Tesalonickým křesťanům (1. Tes. 5,13-19) dává některé rady k tomuto problému.
Předně bychom se s pomocí Ducha Svatého měli snažit být v pokoji se svými spoluvěřícími (verše 13 a 19). Jak? Tím, že se na ně budeme dívat tak, jak je Bůh vidí v Kristu. Dělej to a uvidíš je v jiném světle.
Za druhé: Buď trpělivý s těmi, kteří nás dráždí (v. 14). Mysli na to, jak trpělivý je Pán s každým z nás. Bible říká, že On je dlouhoshovívající. Ve světle toho bychom také my měli dlouho shovívat jeden druhému.
Za třetí je nám také ve verši 17 řečeno, abychom se bez přestání modlili. Místo abychom mluvili s druhými o těch, kteří se nás dotýkají chybným způsobem, měli bychom mluvit s Pánem a prosit jedni za druhé. Úzce spojena s modlitbou je myšlenka děkování (v. 18). Kdybychom se začali modlit za ty, s nimiž nedovedeme vycházet, a dokonce děkovali, že v nich Bůh začal Své dílo, jestliže se budeme snažit v nich vidět Krista, můžeme je začít vidět jinak.
Kdosi řekl: „Přebývat s Kristem nahoře… ach, to bude sláva! Přebývat se svatými dole … nuže, to je jiný příběh.“ Ale myslete na to, že v arše, kterou Bůh dal Noémovi postavit, byly všechny druhy zvířat. Ta archa je obraz Krista. Byli tam medvědi, lvi, berani, býci a mnoho podobných zvířat, která přirozeně nikdy nežijí spolu. Dokud byla v arše, nebyl tu problém. Jestliže my všichni zůstaneme v Něm a budeme poslouchat Jeho slovo, pak pod Jeho autoritou půjdeme spolu. T. P. Hadley,TLIN,16/7/2014