1. červenec

Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého.      Jeremiáš 15,16

Víře jsou odkrývány nekonečné hloubky svatého Písma. Není to chytrost nebo intelektuální síla, co potřebujeme, ale prostota malého dítěte. Ten, který složil svaté Písmo, musí otevřít naše porozumění, abychom přijímali Jeho vzácné učení, a On tak chce učinit, jestliže na Něho očekáváme v opravdové vážnosti srdce.

Když jednáme podle toho, co známe, naše známost se bude zvětšovat. Nikdy nebude fungovat, když budeme číst Bibli jako knihomol. Můžeme plnit svůj rozum biblickou známostí a můžeme znát učení Bible, aniž bychom měli částečku duchovní síly. Musíme přistupovat k Písmu, jako přistupuje žíznivý člověk ke studni, jako hladový člověk k jídlu anebo jako námořník přistupuje k mapě. Musíme k němu jít, protože se bez něho nemůžeme obejít – ne pouze abychom je studovali, ale abychom se jím sytili. Instinkty božské přirozenosti nás vedou k Božímu slovu, tak jako novorozené děťátko touží po mléku, jímž má růst.

Bůh dal Své Slovo, aby formoval náš charakter, aby ovládal naše jednání a aby utvářel naše chození. Jestliže Slovo nemá na nás utvářející vliv a ovládající sílu nad námi, je velice pošetilé myslet na ukládání velkého množství známosti Písma do našeho intelektu. To nás může jen nadýmat a oklamávat. Je velmi nebezpečné nakládat s necítěnou pravdou. Není nic jiného, co by tak snadno směřovalo k tomu, aby nás úplně vydalo do rukou nepřítele, jako známost pravdy hlavou bez jemného svědomí, pravdivého srdce a upřímné mysli. Je daleko lépe znát málo skutečně a v moci, než vyznávat množství pravdy, která leží bez moci a nevykonává žádný utvářející vliv na náš život. Písmu můžeme skutečně rozumět jen skrze vyučování Ducha Svatého.

C. H. Mackintosh,TLIN,14/7/2014