Lukáš 10,41.42
K velkému okruhu těch, kteří následovali Pána Ježíše, patřila také rodina v Betanii, která Mu byla zvlášť blízká. O ní čteme: „Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.“ Betánie ležela na východním svahu Olivové hory, asi tři kilometry od Jeruzaléma. Sem se Pán často uchyloval po dlouhém dnu v Jeruzalémě, zde se těšil náklonnosti a oddanosti této rodiny (Jan 11,5).
Zdá se, že to byla Marta, která Pána Ježíše pozvala, neboť čteme, že „přijala jej do domu svého“. Ale toho dne se Marta – jinak velkorysá a pohostinná – zlobí na svou sestru Marii (Lukáš 10,38- 40).
Pán Ježíš přichází a s Ním hladoví učedníci. Marta je vystresovaná, protože musí v kuchyni vše připravovat sama. Stěžuje si Pánu na Marii: „Řekni jí, ať mi pomůže.“ A kritizuje Ho: „Nemáš-li o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti?“ – Marta se nehněvá v prvé řadě kvůli tomu, že nemůže Pánu kvůli práci naslouchat, nýbrž kvůli tomu, že jí její sestra nepomáhá!
Pán Ježíš jí odpovídá: „Marto, Marto“! Pak klade prst na její problém: „Jsi starostlivá a zneklidněná kvůli mnoha věcem.“ A brání Marii, že ona „dobrou stránku vyvolila“. Poukazuje laskavě Martě na to, že přirozená potrava může počkat; to jedno, duchovní potrava, má přednost. Sloužit je důležité – sedět „u nohou Ježíšových“ je důležitější.
DHIN,24/3/2017