4. Mojžíšova 3,9
Formulace „vlastně dáni /zcela darováni – ČSP/“ nám dává zpozornět. Bezděky myslíme na nevolníky za staré doby. Patřili svým pánům jako předměty a museli vykonávat nejnižší služby. Avšak takové vysvětlení by se nehodilo do souvislosti tohoto biblického místa. Ve skutečnosti tu právě opak je pravdou! Nejvyšší kněz Aron měl dohled nad stánkem, místem bohoslužby, a nad bohoslužbou samotnou. Levíté „mu byli dáni“, aby se on mohl starat o svaté nástroje a oběti. Podléhali přímo nejvyššímu knězi a dostávali své úkoly od něho. Tím bylo postavení a služba Levítů vysokým povoláním a výsadou. Nakonec sloužili Bohu samému a Božímu lidu.
Tím jsou Lévité obrazem křesťanů, kteří slouží svému nebeskému Pánu. Apoštol Pavel byl takový „Levíta“ – služebník, nebo otrok, Krista Ježíše (Římanům 1,1). Byl svému Pánu „zcela darován“. Svou vlastní vůli stavěl Pavel do pozadí. To byla poslušnost a závislost z lásky, neboť věděl, že jeho Pán to myslí jen dobře.
Máme tentýž postoj jako Pavel? Byli jsme draze vykoupeni, a nyní máme žít Tomu, který za nás zemřel a byl vzkříšen (1. Korintským 6,20; 2. Korintským 5,15). To není pokořující otroctví, nýbrž požehnané povolání! Jestliže své nadání dáme Pánu k dispozici a pracujeme pro Něho, posiluje to kněžskou službu: Čím více jsou věřící vzděláváni a rostou ve víře, tím více díků a velebení přinášejí Pánu – k Jeho cti. Proto se vyplatí být Jemu „zcela vlastní /zcela darováni/“.
DHIN,14/3/2017