Marek 12,6
Zde nalézáme jednoho zbožného krále, Jozafata, chybně se spolčujícího s velmi zlým králem Achabem. Nacházíme pro nás otevřené nebe a je nám dovoleno vidět způsob, jakým Bůh ve Své svrchovanosti užívá lživého ducha, aby vedl Achaba do jeho zkázy. A nalézáme jednoho muže na zemi, který je schopen mluvit za Hospodina v nebi. Zvažujme na chvíli tento poslední bod, a dejme pozor, zda tu budeme moci najít obraz našeho Pána Ježíše.
Předně nacházíme tohoto „jednoho muže“, že byl nenáviděn pro Hospodinovo slovo. To nám přivádí na mysl vyprávění v Lukáši 4, kde Pán Ježíš je v synagoze v Nazarétu. Lidé se divili milostivým slovům, která přicházela z Jeho úst. Ale potom mluvil o Boží milosti, která nemohla být omezena na Izrael, a oni byli naplnění hněvem a byli ochotni Ho zabít. „Nenáviděli i mne i Otce mého.“ (Jan 15,24)
Za druhé shledáváme, že Jeho slovo mělo moc. I bezbožný Achab uznával, že mluví ve jménu Hospodinovu. Když Pán Ježíš mluvil v Kafarnaum, je nám řečeno, že „divili se náramně učení jeho, nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci“ (Marek 1,22).
Za třetí v 1. Královské vidíme, že tento „jeden muž“ trpěl pro to, že přinášel Boží slovo. Pro našeho velebeného Pána Ježíše, jenž byl sám pravda (Jan 14,6) a vydával svědectví pravdě (Jan 18,37), to znamenalo, že půjde na smrt. A přece víme, že Jeho utrpení nebyla pouze utrpení mučedníka, ale byla kvůli nám, abychom my, kteří jsme byli nenáviděni a nenávidící jeden druhého (Titovi 3,3) a naslouchající otci lží (Jan 8,44), mohli být osvobozeni pravdou. Děkujme za to, že tu byl „ještě Muž jeden“, který mohl oslavit Boha a nás osvobodit! K. Quartell,TLIN,1/7/2014