1. Mojžíšova 41,45
Jak jsme viděli, Josef je krásný předobraz Pána Ježíše. Byl nenáviděn svými bratry, prodán za dvacet stříbrných, předán pohanům, falešně obviněn a uvězněn, ale nakonec byl povýšen na předsedu vlády Egypta – pozoruhodný předobraz „o utrpeních Kristových a o veliké za tím slávě“ (1. Petra 1,11).
Bůh zaslíbil Josefovi, že se jeho bratři před ním budou sklánět (1. M. 37,5-9). Tak Duch proroctví ukázal požehnání Izraele pod Mesiášem v tisíciletém království. Avšak Josefova žena nebyla předmětem jeho prorockých snů. Nebyla představována snopy ani sluncem a měsícem a jedenácti hvězdami, které se měly klanět Josefovi. To má jen co činit s Josefovými bratry (a Izraelem prorocky). Církev, utvořená jak ze Židů, tak i pohanů v jedno tělo a spojená s Kristem v nebi, nebyla v době Starého zákona známá. Apoštol Pavel prohlašuje, že to bylo tajemství, které „bylo skryté v Bohu“ (Ef. 3,3-9). Ani Izaiáš, Jeremiáš, ani kdo z proroků nikdy nenaznačili takovou věc.
A my také vidíme, že Farao dal Josefovi jeho ženu. Pán Ježíš se modlí k Otci ohledně „těch, které jsi mi dal“ (Jan 17,11). Josefova žena mu byla dána poté, co byl vyvýšen po faraonovu pravici. Shromáždění bylo zformováno po Kristově vystoupení na Boží pravici (Sk. 2,33; 1. Kor. 12,13). Josefova nevěsta mu také byla dána dříve, než přišlo na Egypt sedm let hladu. Církev bude Kristu představena slavná, nemající poskvrny ani vrásky předtím, než přijde velké soužení, skrze které budou „zkušeni obyvatelé země“ (Zj. 3,10). Jak obdivuhodné je Boží slovo!
B. Reynolds,TLIN,7/7/2014