Židům 6,1
Ta myšlenka je pro nás běžná: Věřící křesťan má zachovávat Boží slovo, má pevně držet to, co má. V tomto smyslu je tedy „konzervativní“. Příklad za mnohá místa Písma, která o tom mluví, najdeme ve 2. Timoteovi 1,13.14. Tam je Timoteus vyzván: „Drž pevně obraz zdravých slov… Zachovávej ten krásný svěřený statek skrze Ducha Svatého, který v nás přebývá.“ (-přel.)
Méně běžná, ale stejně tak pravdivá a důležitá je výzva opustit a kráčet dál. V tomto smyslu je křesťan „progresivní“. Bůh si přeje, abychom nezůstávali prostě stát u toho, čemu jsme se naučili, nýbrž abychom rostli „v milosti a v známosti Pána našeho a spasitele Ježíše Krista“ (2. Petra 3,18).
Bible nám ukazuje různé překážky duchovního růstu. Jednou z nejčastějších překážek je, že si vystačíme s určitými pravdami víry Božího slova – možná s takovými, které tradičně známe a ceníme si jich. Pak jsme leniví ve slyšení a uzavíráme se působení Ducha Božího, který nás chce vést do celé pravdy (Jan 16,13).
To bylo nebezpečí u adresátů Dopisu Židům. Ačkoli se jejich víra v Pána Ježíše už po léta osvědčila, zůstali ve svém duchovním vývoji stát. Tím přišli do nebezpečí, že ztratí odvahu a budou hledat úkryt u židovství.
Z toho se učíme, že chceme-li pevně stát v pravdě, je nutné, abychom pokračovali dále „k plnému vzrůstu“.
DHIN,25/2/2017