Soudců 2,10
Několik let už přešlo od doby, kdy Jozue skrze Boží dobrotivou ruku uvedl děti Izraele do jejich dědictví. Sloužili Bohu „po všecky dny Jozue, a po všecky dny starších, kteří dlouho živi byli po Jozue, jenž viděli všecky skutky veliké Hospodinovy, které učinil Izraelovi“ (v. 7).
Ale potom Jozue a celá generace těchto starších zemřeli a přišla po nich jiná generace, která neznala tyto „skutky veliké Hospodinovy“. Tato generace už neprožila ani péči Boží věrnosti na poušti, ani skutky Jeho moci v zemi Kanán.
To je poučný a zároveň varující příklad pro každou novou generaci Božího lidu. Neboť tehdy Izrael opustil pravého Boha. – Děti věřících rodičů slyšely mluvit o obdivuhodných věcech, které Bůh pro předcházející generace učinil, ale znají ony Pána také z osobní zkušenosti?
Žel, že po probuzeních, která Bůh v minulých stoletích dal, to jde opět dolů. „Předkové“, o kterých jsme slyšeli, jeden po druhém zemřeli. A když nás Pán zde ještě nějaký čas ponechá, bude znovu muset odpovědnost přejmout mladá generace. „Vzpomínejte na vůdce své, kteří vám mluvili slovo,“ povzbuzuje nás Epištola Židům. Ti nám zanechali svou písemnou službu a svůj příklad. Chtějme především „následovat jejich víru“ (Židům 13,7). A – když nás opustí, tu Pán přece zůstává. Jeho přítomnost je dostačující i pro čas slabosti, jako je dnes!
DHIN,24/2/2017