Matouš 8,8
Neočekávali bychom, že v Evangeliích najdeme tak pozitivní zprávu o nějakém římském setníkovi. Role tohoto muže v okupační armádě nespočívala v tom, aby dával místo starostlivým pocitům, nýbrž aby rozdílel příkazy. A sotva bychom mohli očekávat, že se obrátí k Ježíši z Nazaréta, který byl odmítnut vůdci Svého vlastního národa.
Tento setník měl služebníka, jehož si velmi cenil a jenž byl na smrt nemocen. V Kafarnaum nezůstalo tomu důstojníkovi skryto, že k Ježíšovi bylo přinášeno mnoho nemocných a On je uzdravil. Ale on sám se nepovažoval za hodného, aby Ježíš přišel do jeho domu. Proto se rozhodl Pána prosit, aby jeho služebníka uzdravil slovem na dálku. Tato prosba ukazuje zcela udivující víru v Pána Ježíše a v Jeho lásku a moc. Byla ihned vyslyšena.
Chování tohoto setníka je příkladné pro každého, kdo chce přijít k Bohu. Člověk musí mít jasno v tom, že se nemůže před Bohem vykázat žádnou zásluhou, že nemůže uplatnit žádný nárok na spasení. „Jako roucho ohyzdné jsou všecky spravedlnosti naše,“ čteme v Izaiáši 64,5. Ale smíme důvěřovat Pánu a Jeho lásce. On chce uzdravit škodu, kterou hřích napáchal. Za to snášel na kříži Boží soud a pro nás vešel do smrti. Nyní čeká na to, že my přijdeme k Němu a budeme Ho prosit o záchranu.
Ten, kdo své hříchy před Bohem vyzná a vírou přijme Pána Ježíše jako Spasitele, bude zachráněn pro tento čas i pro věčnost.
DHIN,18/2/2017