Židům 3,1
V židovství patřili všichni Izraelité k národu na zemi a pro tuto zem a byli dáni stranou Bohem pro Něho samého. Když Mesiáš přišel k tomuto národu, aby naplnil Boží proroctví, nebyl Svým vlastním lidem poznán, a dokonce jím byl zavržen. Potom byl Mesiáš, který byl na zemi vyvržen, přijat Bohem do nebe. To je zvláštní téma Epištoly Židům, která různými způsoby ukazuje Kristovu velikost jako Boha a Člověka.
Všichni věřící, kteří Ho přijmou, přestože Ho Izrael zavrhl, mají výsadu vidět Ho nyní po Boží pravici na výsosti. Tato výsada tu je díky Božímu mocnému, nebeskému povolání, jímž jsme byli vyvedeni z tohoto přítomného světa. Všichni takoví věřící patří nyní k nové společnosti Božích ovcí, shromážděných zprostřed Židů a zprostřed pohanů, jak to Pán vysvětlil v Janu 10,14-16. Jako Vzkříšený v nebi se Sebou spojil věřící, a oni jsou nyní dáni v tomto světě stranou pro Boha co svatí bratři.
A kdo je On? Boží Apoštol, poslaný Bohem a vyslaný z nebe, který má autoritu, aby představoval Boha. Je také Nejvyšší kněz, který zastupuje nás, kteří jsme stále ještě na zemi, před Bohem v nebi, neboť On je tam, korunován slávou a ctí. Zde na zemi Ho vyznáváme v obou těchto funkcích, ať Ho vidíme jako představitele Boha, nebo ať se na Něho díváme jako na svého Nejvyššího kněze v Boží přítomnosti. To je také věc veřejného ztotožnění: i když zde na zemi byl a je zavržen, my Ho vyznáváme jako Apoštola a Nejvyššího kněze. To znamená, že nebudeme skrývat skutečnost, že Mu náležíme, ani se nebudeme pokoušet slevovat z Jeho velikosti. Ne, vyznáváme Ho zde na zemi a vzhlížíme k Němu vzhůru. A. E. Bouter,TLIN,8/6/2014