Skutky 8,5
Kdybych měl Filipa popsat jedním slovem, pak by to bylo slovo připraven. Byl jedním z těch křesťanů, kteří s přesvědčením řeknou: Vezmi, Pane, můj život! Použij mne, jak a kde ty chceš! Je to zřetelné při nejméně třech událostech:
Byl připraven sloužit. Poprvé se s ním setkáváme, když ve shromáždění v Jeruzalémě byly těžkosti. Mnozí by tuto situaci použili jako omluvu, aby se už aktivně neúčastnili. Ale ne Filip! Byl připraven pro Pána a pro bratry připojit svůj díl k řešení problémů. Bůh ho mohl použít k vyjasnění věci. – „I rostlo slovo Boží, a rozmáhal se počet učedníků v Jeruzalémě velmi.“ (Sk. 6,7)
Byl připraven kázat. Tehdy bylo dost důvodů pro to, aby nekázal: Křesťané byli pronásledováni a rozptýleni; k tomu právě Štěpán vytrpěl mučednickou smrt, protože kázal Boží slovo. Nebylo by lepší, nejprve o Kristu svědčit potichu? Avšak Filip byl připraven, šel do města Samaří a „kázal jim Krista“ (Sk. 8,5).
Byl připraven jít. Práce v Samaří byla požehnaná, neboť „pozorovali zástupové jednomyslně toho, což se pravilo od Filipa… a stala se radost veliká v tom městě“ (Sk. 8,6.8). Tak by byl měl všechny důvody k tomu, aby zůstal a radoval se z Božího požehnání. Avšak Pán mu ukázal, že má jít na poušť – a Filip šel. Neptal se ani proč. Bůh chtěl, aby etiopský komorník slyšel evangelium – a Filip k tomu byl připraven.
DHIN,20/2/2017