Na první pohled se zdá, že ty dva verše nemají nic společného. Avšak jejich srovnání a přemýšlení o nich způsobí, že se nám nezasloužená Boží milost stane zvláště cennou.
Nejprve k Janu 15,25, který je citátem ze Žalmu 69, o němž se Pán Ježíš zmiňuje Svým učedníkům: Výraz „bez příčiny“ jasně ukazuje, jaký odpor Pán Ježíš musel proti sobě vytrpět ze strany hříšníků (Židům 12,3). Jeho láska obdržela odpověď v nenávisti a Jeho dobré činy v hanebných činech (Žalm 109,5). „Bez příčiny“ – to znamená, že Jeho nepřátelé jednali se Spasitelem takovým způsobem nezaslouženě.
Bible ukazuje, že srdce každého člověka od přirozenosti je zlé, ani o trochu lepší než srdce Ježíšových nepřátel tehdy. I kdybychom udělali jen „malé“ hříchy, Boží rozsudek zní: „Všichni zhřešili a nedosahují slávy Boží.“ (Římanům 3,23)
Avšak tato věta – jak je výše citována – jde dále: Pro každého, kdo uvěří v Ježíše Krista, tu je vykoupení. Je od Boha ospravedlněn – z milosti, a to „zdarma“, nezaslouženě. (V původním textu je pro „zdarma“ užito totéž slovo jako v Janu 15,25 pro „bez příčiny“.) Zdarma – člověk k tomu nemůže ničím přispět. Bůh nechal Svého Syna zemřít jako smíření za naše hříchy. To je spravedlivý základ pro naše ospravedlnění.
Ten, kdo byl nezaslouženě ospravedlněn, zůstane rád skloněn před svým Spasitelem, který byl nezaslouženě nenáviděn a přibit na kříž a nesl nezaslouženě trest k jeho pokoji (Izaiáš 53,5).
DHIN,12/1/2017