John Stuart Holden byl známý kazatel evangelia v Londýně. V roce 1912 byl pozván na jakýsi křesťanský kongres do USA a právě se připravoval k odcestování. Tu jeho žena náhle onemocněla. Holden se rozhodl, že zůstane u ní. V předvečer odjezdu stornoval cestu lodí a vrátil lístek.
Parník, který jej měl převézt přes Atlantik, byl Titanik, který o několik dnů později ztroskotal.
V jednom muzeu je vystavena obálka, v níž Holden obdržel lístek. Na okraji kazatel napsal slova: „… kterýž vysvobozuje od zahynutí život tvůj.“ (Žalm 103,4) Holden rozuměl tomu, že Bůh vedl jeho kroky a ochránil ho.
My často litujeme toho, když se zhroutí naše plány, které jsme pečlivě připravovali. Nepředvídatelné věci způsobily, že zmeškáme slibné příležitosti, s nimiž jsme pevně počítali. Ale našemu Bohu a Otci neujde nic. Zpoždění nebo neúspěchy snad překříží naše plány. Ale často jsou to prostředky, jimiž nás náš milující Otec chce chránit před nebezpečím. Anebo nám chce prostě připomenout, že On je přítomen, aby vedl naše kroky.
V událostech, s nimiž se setkáváme, je „božská prozřetelnost“. Boží ruka přitom jedná sice vskrytu a neviditelně, ale přesto je mocná. Stará se o to, aby „milujícím Boha všecky věci napomáhaly k dobrému“ (Římanům 8,28).
DHIN,7/1/2017