Židům 11,13
„Ti všichni“ – to je Abel, Enoch a Noe, ale také Abraham a Sára, Izák a Jákob. Ti všichni nejenže žili vírou, nýbrž také ve víře ze- mřeli. A Bůh sám jim jakoby ve verších 13 až 16 staví „pomník“.
Když lidé musí nést k pohřbení některého ze svých milých, přemýšlejí, jak jeho hrob upravit. Především myslí na nápis na náhrobním kamenu. Jak to křesťanovi dělá radost, když při průchodu hřbitovem objeví nějaký nápis, který svědčí o tom, že zemřelý znal Ježíše Krista jako svého Zachránce. – Avšak už po málo desetiletích je náhrobní kámen odstraněn a místo urovnáno. Sotva kdo ještě myslí na zemřelého; ten je u lidí většinou zapomenut.
Zcela jinak tomu je s věřícími, na které se vztahuje dnešní biblické slovo! Bůh sám jim postavil pomník a napsal na něj „nápis“. Tento nápis se až dodnes nedostal do zapomenutí, nýbrž byl při- jat do Jeho Slova, a tím trvá.
Jak cenné je pro Boha i dnes, když u nás najde pravou, živou víru! Nikdy nezapomene na Své děti, které vykoupil a určil pro nebeský dům Otce s Jeho požehnáními. A i když naše jména nejsou napsána v Bibli, tu přece můžeme také na sebe vztáhnout Ježíšova slova Jeho učedníkům: „Raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.“ (Luk. 10,20)
Ne, Bůh nezapomene na žádného, kdo v Něho opravdu věří!
DHIN,3/1/2017