Dlouho očekávaný den přišel! Ačkoli se Jordán vyléval z břehů, Izrael ho přešel. Na Boží příkaz přešla truhla, nesená na ramenou kněží, na vzdálenost 2000 loktů před lid. Když kněží přišli k Jordánu a vstoupili na jeho okraj, vody tekoucí shora dolů se zastavily a vytvořily hromadu velmi daleko proti proudu, takže všechen Izrael přešel po suchém dnu.
Nikdy neměl izraelský lid zapomenout na tuto obdivuhodnou událost! Bůh dal Jozuovi naučení, že má vzít po jednom muži z každého pokolení, a ten vezme kámen z místa, kde se zastavily nohy kněží s truhlou uprostřed řečiště. Tyto kameny měly být nahromaděny jako památník na místě, kde bude Izrael té noci tábořit. Bůh očekával, že v nadcházejícím čase se děti budou ptát na význam této hromady kamenů. Jejich rodiče jim potom měli vyprávět, jak Bůh převedl jejich předky přes řeku do země.
To má mluvit i k nám. Je důležité, abychom vyprávěli svým dětem o Božím velkém spasení, jak nás přivedl ze smrti k životu skrze dílo Pána Ježíše, vykonané na golgotském kříži. Jeho dílo má vždy být čerstvé v našich myslích.
Dříve než kněží vyšli z řečiště, mělo být také postaveno dvanáct kamenů tam, kde stáli. Ty nebudou lidmi viděny, ale vždy budou viditelné Bohu. Dílo Pána Ježíše je vždy před Božíma očima. Vždy Mu bude vzácné. Rád nás také slyší, když Mu je připomínáme ve velebení. E. P. Vedder,Jr.,TLIN,14/5/2014