Kazatel 11,9; 12,1
Jistý muž se jednou svěřil svému příteli. Řekl: „Teď mi je téměř 63 let a za několik roků budu připraven jít do penze. Ale problém je ten, že mé oči se skutečně kazí a mám nyní potíže se čtením, ačkoli rád čtu.“ Zmiňoval se o čtení Bible, studiu knih a biblických komentářů. Pokračoval: „Modlím se k Pánu, aby mi dovolil pokračovat v mé práci až do odchodu do penze a aby se můj zrak nekazil, takže až jednou budu v důchodu, budu schopen číst, což jsem vždy chtěl dělat, ale měl jsem příliš mnoho práce, a tak jsem to nedělal.“ Jaké je to naučení pro nás, kterého bychom si měli všimnout! Víme to dobře, a Šalomoun ohledně toho varoval před mnoha lety.
Máme vykupovat čas. Nevíme, jak dlouho ještě budeme na zemi, ale když jednou bude konec, bude příliš pozdě. Nyní je pro nás čas, abychom se zde těšili z Pána a abychom Mu sloužili, abychom dělali to, co se Mu líbí. Je to výsada, kterou nám nyní dává, ale my všichni příliš často odkládáme na zítra věci, které jsou důležité, a měli bychom je udělat nyní. Nějak jsme příliš často rozptylováni věcmi, které ve skutečnosti nejsou tím, co je důležité, a nikdy se nedostaneme k těm, které důležité jsou. Máme příležitost a výsadu dávat Pánu nyní Jeho díl, ctít Ho poslušností a poddávat se Mu. Přehlédněme svůj život a zvažme, zda skutečně děláme to, co je důležité. S úmyslem srdce už neodkládejme to, co potřebujeme dělat nyní. A. Blok,TLIN,9/5/2014