Izaiáš 65,24
Spurgeon jednou kázal na venkově mimo Londýn, a když na zpáteční cestě seděl ve vlaku, všiml si, že už nemá svou jízdenku. Muž, který s ním seděl v oddělení a viděl, že horlivě prohledává své kapsy, přívětivě řekl: „Doufám, že jste něco neztratil.“
„Žel, je tomu tak,“ řekl Spurgeon, „ztratil jsem svou jízdenku a naneštěstí nemám už u sebe žádné peníze. Ale pracoval jsem pro svého Mistra, proto to jistě dobře skončí. Už mi kolikrát pomohl ve velkých i malých věcech.“ Spolucestující vyslovil Spurgeonovi svou účast.
Už brzy přišel průvodčí, aby si nechal předložit jízdenky. Velmi uctivě pozdravil Spurgeonova spolucestujícího a ten jen krátce řekl: „Všechno je v pořádku.“ Zaměstnanec opět pozdravil a šel. „To je zvláštní,“ řekl Spurgeon, „ten muž nechtěl vidět můj lístek.“
„Ano,“ odpověděl ten druhý, „to je opět jeden důkaz toho, jak se Bůh o vás stará, Mr. Spurgeone (poprvé ho jmenoval jménem). Jsem totiž generální ředitel této dráhy a Bůh to vedl tak, že jste přišel zrovna ke mně do oddělení. Bylo mi radostí, že jsem vám mohl tímto způsobem pomoci.“
Existuje známé a krásné úsloví: „Všechny naše těžkosti jsou Boží příležitosti.“ A pravdivost těchto slov směl věrný Boží muž zakusit.
„Neboj se, nebo jsem já s tebou; nestrachuj se, nebo já jsem Bůh tvůj. Posilním tě, a pomáhati budu tobě, a podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své.“ (Izaiáš 41,10)
DHIN,14/12/2016