4. duben

Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské.

2. Mojžíšova 12,29

Pro Egypt to byl hrozný soud, když Bůh zabil všechny prvorozené, kteří nebyli pod ochranou krve velikonočního beránka. Nebyl ani jeden egyptský dům, který by byl ušetřen smrti. Tento soud postihl bez rozdílu Faraona, stejně jako vězně v žaláři. Tak ztratily tisíce Egypťanů jedné noci svůj život.

I my jsme kdysi stáli kvůli svým hříchům pod Božím spravedlivým rozsudkem. Ve Zjevení 20,11-15 čteme o osudu těch, kteří nepřijmou Pána Ježíše za svého Zachránce: Budou uvrženi do ohnivého jezera. Tentýž soud jsme zasloužili i my. Ale výkupným dílem Pána Ježíše ti, kteří věří v Něho a v toto dílo, jsou provždy osvobozeni od soudu.

Zde vzniká otázka, jak dalece ještě jsme pod dojmem toho, že jsme unikli zaslouženému soudu. Stala se ta záchrana pro nás už něčím tak samozřejmým, že za ni každý den neděkujeme?

Hluboké vědomí o záchraně od Božího soudu způsobí v našem životě tři věci:

• Vděčnost vůči našemu Zachránci bude stále zůstávat čerstvá.
• Budeme se vyhýbat hříchu, za který Kristus musel tak nevýslovně trpět, a budeme „živi spravedlnosti“ (1. Petra 2,24).
• Budeme lidi kolem sebe upozorňovat na přicházející soud a poukazovat jim na Zachránce.

DHIN,10/12/2016