Mojžíš zemřel. Třicet dní zármutku skončilo. Bůh pověřil Jozue, aby vedl Izrael do zaslíbené země. Zaslíbil, že bude s ním a že mu dá vítězství nad všemi nepřáteli, s nimiž se setká. Také mu zdůraznil důležitost dodržování zákona, který jim Mojžíš přikázal, a aby se od něho neodvraceli ani napravo, ani nalevo.
Jozue nyní připravoval lid na přejití Jordánu a vzetí země do vlastnictví. Měl zvláštní slovo pro 2⅟₂ pokolení, která si žádala, aby jim bylo dáno dědictví na východní straně Jordánu. Mojžíš jim řekl, že jejich bojovníci mají pomáhat svým bratrům z ostatních 9⅟₂ pokolení dobýt zemi Kanán, a potom se měli vrátit, aby se těšili ze svého vlastnictví.
Řekl jim: „Pomněte na to, co vám přikázal Mojžíš, služebník Hospodinův.“ Jak důležité je také pro nás, abychom pamatovali na slova, která mluvil náš velebený Pán k nám! „I ve mne věřte.“ „Zůstaňte ve mně.“ „Milujete-li mne, přikázání mých ostříhejte.“ „To čiňte na mou památku.“ „Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.“ „Abyste se milovali vespolek, jako já miloval jsem vás.“ „Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.“
Jejich okamžitá odpověď byla, že budou činit vše, co jim přikázal. Budou ho poslouchat, jako poslouchali Mojžíše. (Jak moc to dělali?!) I my jsme často mnohem více ochotni slíbit, než skutečně být poslušni! Kéž nám Bůh pomůže, abychom nejen slibovali, že Ho budeme následovat a poslouchat Ho, ale abychom to den po dni činili! E. P. Vedder,Jr.,TLIN,23/4/2014