1. Mojžíšova 12,8
Abram přišel od východu a stále šel kupředu. Víra působí, že jdeme s Bohem, ale nedostatek víry způsobí, že půjdeme chybným směrem. To Abram zakusil později. Město Hai („hromada“) leželo na východ a ukazovalo na oblast, odkud Abram přišel. Východ představuje svět modlářství, ale v Božích očích je hromadou prachu nebo suti. Avšak na druhé straně bylo Bethel, „dům Boží“. Od chvíle, kdy ho Bůh povolal, se Abram naučil být v Boží přítomnosti a poslouchat Jeho směrnice. Také se naučil být velebitelem, přinášející Mu oběti chvály. Jeho klanění bylo spojeno s oltářem, postaveným právě pro ten účel: aby se blížil Bohu a klaněl se Mu v pravé víře. V tom všem je Abram názorným vyučováním pro věřící dnes.
Abram chodil jako cizinec a poutník, vyznačující se svým stanem. Podobně jsou i dnešní věřící cizinci. Nejsou z tohoto světa, ale jsou na cestě k nebeské zemi. Abram žil jako poutník v zaslíbené zemi, kterou ještě nevlastnil, ale hleděl kupředu k budoucímu světu. Podobně ani věřící nemají na této zemi trvalé město, ale hledají to budoucí (Židům 13,14). Duchovně řečeno, žijeme ve stanech, jako to dělal Abram.
V neposlední řadě Bůh očekává, že dostane odpověď ve velebení, jako to Abram dělal ve spojení s oltářem, který postavil. „Tam“ vzýval jméno Páně v modlitbě a velebení, spoléhal na Něho a odpovídal Mu.
A. E. Bouter,TLIN,10/4/2014