2. Timoteovi 4,6 – přel.
To píše apoštol Pavel Timoteovi, svému „vlastnímu synu /pravému dítěti/ u víře“ (1. Timoteovi 1,2). Přišel čas, kdy měl Pavel jít domů ke Kristu. Možná, že světští soudci už vynesli rozsudek smrti. Avšak Pavel přijímá všechno z ruky Pána: „Dobrý boj bojoval jsem, běh jsem dokonal, víru jsem zachoval. Již za tím odložena jest mi koruna spravedlnosti, kterou dá mi v onen den Pán, ten spravedlivý soudce.“ (2. Timoteovi 4,7.8)
Spravedlivý Soudce! – Jaký protiklad k nespravedlivým soudcům, od nichž Pavel musel očekávat rozsudek smrti! U spravedlivého Soudce ležela připravena „koruna spravedlnosti“. Vskutku Boží odměna! A je připravena nejen pro něho, nýbrž také pro všechny, kteří milují zjevení Pána. Tato koruna na nich bude viditelná, až Kristus nastoupí veřejně Svou vládu na zemi a když se zjeví jako spravedlivý Soudce.
Filipským apoštol už dříve napsal: „A kdybych i vykropen byl jako mokrá oběť na oběť a službu vaší víry, tu se raduji a raduji se se všemi vámi.“ (Fil. 2,17 – přel.) Tehdy to ještě nebylo tak daleko, ale nyní přišel čas, kdy měl Pána oslavit svou mučednickou smrtí. A jak o tom Pavel smýšlel? Byla to pro něho „mokrá oběť /oběť nápojů/“, ochotný dar pro jeho milovaného Pána. Celá apoštolova služba byla charakterizována oběťmi, utrpením a soužením, a nakonec byla zpečetěna jeho mučednickou smrtí. Ta byla jakoby korunou všeho. Jen Bůh uměl tuto „mokrou oběť“ ocenit dle její pravé hodnoty.
DHIN,22/11/2016