3. Mojžíšova 2,14
Starý zákon poukazuje různým způsobem na Pána Ježíše: přímo i nepřímo. Částečně skrze výroky, částečně skrze symboly. Pro symboly používá Bůh osoby nebo předměty, které nám představují Jeho Syna v Jeho kráse.
Suchá oběť /oběť pokrmů/ představuje obrazně Pána Ježíše, jak žil jako člověk na zemi a ve všem plně oslavil Boha. Všeobecně sestávala suchá oběť z jemné /bělné/ mouky, oleje a kadidla, anebo byla z jemné mouky a oleje připravována různým způsobem za působení žáru ohně. Žár ohně nám ukazuje něco ze soužení, která On ve Svém životě vytrpěl pro spravedlnost a pro Boha.
Náš dnešní verš mluví o zcela jiné oběti pokrmů. Neskládala se z jemné mouky, nýbrž z prvních plodů země. Toto zrní Kanánu nám v předobrazu ukazuje oslaveného Pána v nebi. Byl to nový pokrm lidu poté, co pod Jozuem vešel do země (Jozue 5,11.12).
My se dnes smíme posilovat a osvěžovat při hledění na oslaveného Syna člověka v nebi. Stále zůstává pravým člověkem, ale čas Jeho osvědčení se jako „jemné mouky“ je pryč. Nyní se zrno už nemá mlít a v klasu není „samo“. „Praženo na ohni“, nese s sebou zrno vzpomínku na dílo, vykonané na zemi – provždy.
Nemohlo by být, že naše srdce jsou někdy Jím, tím v nebi Oslaveným, tak naplněna, že se cítíme puzeni, abychom něco z toho položili před našeho Boha jako „suchou oběť“?
DHIN,13/11/2016