Aggeus 2,4
Bůh nás povzbuzuje, dříve než nás volá k práci. A posiluje nás tím, že nám dává zaslíbení Své přítomnosti. Obojímu se zde učíme.
Bůh nás povzbuzuje, dříve než nás volá k práci: Židé, kteří se vrátili ze zajetí, byli skleslí kvůli trvajícímu odporu a zastavili práci na stavbě chrámu. Bůh k nim mluví: nejprve k jejich uším, a po- tom k jejich rukám. Nejprve povzbuzuje jejich srdce, a pak si přeje novou práci jejich rukou – není to i dnes často Jeho pořadí? Jsme skleslí a bez síly – On k nám nejprve volá: „Posilněte se!“, a potom: „Pracujte!“ Neboť práce, která je konána bez přesvědčení, je zřídka kdy úspěšná; podobá se ohni ze slámy, který vyšlehne vysoko, ale také rychle zase vyhasne. Náš Pán si přeje nejprve hnutí našeho srdce, a potom pohyb našich rukou. To je Jeho pořadí – a to je zdravé a trvalé.
Bůh nás posiluje, když nám připomíná Svou přítomnost: Zde volá na navrátivší se Židy: „Buďte silní!“ a zdůvodňuje to: „Neboť já s vámi jsem.“ Nemotivuje povrchně, nýbrž do hloubky. Spojuje zaslíbení se Sebou samým. Můžeme si představit spolehlivější, silnější pohnutku než zaslíbení Jeho přítomnosti? – Když nám dnes říká: Já jsem s vámi, nemělo by nás to posilnit i v práci našich rukou?
Vezměme si obě ty výpovědi s sebou do dnešního dne: Před každou prací stojí Boží povzbuzení. A za každým povzbuzením stojí zaslíbení Jeho přítomnosti. DHIN,22/7/2015