Izaiáš 42,2-3
Tak Bůh charakterizuje „svého Služebníka“, Pána Ježíše Krista. Křik, vzrušený hlas nebyl u tohoto dokonalého Božího Služebníka slyšen; ani u Jeho služebníků nemá být slyšen: „Nesluší pak na služebníka Páně vaditi se, ale aby byl přívětivý ke všechněm, způsobný k učení, trpělivý.“ (2. Timoteovi 2,24) Služebník Krista se má v duchu mírnosti a s dobrým učením řídit příkladem svého Mistra a s modlitbou počítat s tím, že Bůh zasáhne a daruje odpůrcům poznání a pokání.
„Třtiny nalomené nedolomí.“ Jak dojímavý je tento charakterový rys pravého Služebníka! Jeho úkol vyžadoval krajní cílevědomost a nutnost přemoci nesčetné odpůrce, než se zjeví Jeho království. V onen den „oči vysoké člověka sníženy budou, a skloněna bude vysokost lidská“ (Izaiáš 2,11). Ale On, aby dosáhl slabé, s nimi nejedná bezohledně.
„Kouřící len /knot/“ – tady může jediný dotek uhasit kouř, nebo jemné působení opět oživit plamen. Jsou situace, ve kterých způsob dotyku znamená vše. Petr byl jistě takovým „kouřícím se lnem nebo knotem“, když zapřel svého Pána a hořce plakal. Ale Pán ten kouřící len neuhasil. Už předtím se modlil za to, aby jeho víra nepřestala, ten slabý plamének neměl vyhasnout. Pohled v pravou chvíli a později napravující slova zase obnovily klopýtnuvšího Petra pro jeho úkol sloužit Pánu. – Jaký je to příklad mírnosti pro nás.
DHIN,6/11/2016