Skutky 17,11
Reformátoři v 16. století naráželi při zvěstování biblického evangelia často na protivníky, kteří se odvolávali na „církevní otce“ a na církevní tradice. Wilhelm Farel, reformátor francouzsky mluvícího Švýcarska, v této situaci napsal:
„Prosím všechny, kdo milují Ježíše Krista, jenž jediný je pravda, aby mi to neměli za zlé, když nejsem ochoten stavět ty staré a oceňované učitele na tentýž stupeň jako svaté Písmo a když při čtení jejich spisů pečlivě hledám v Bibli, zda říkali pravdu, nebo ne.
Buď mi daleké, abych odporoval některému velkému a ctěnému učiteli, který mluví pravdu! Nikoli, té nejmenší a nejméně důležité osobě bychom se neměli za žádných okolností stavět na odpor, jestliže zvěstuje pravdu. Moje touha je jen, aby pravda, kterou mluví, byla jednoznačně doložena a potvrzena svatým Písmem – a pak bude námi podpořena, protože ji tam nalézáme. Neboť Písmo je absolutně spolehlivé a neříká nic než to, co je pravda a co by každý měl přijmout a pevně držet.
Ale každá věc, která nemůže být Písmem dokázána, nemá žádnou váhu, žádné místo a žádnou autoritu ve velebení a ve službě Bohu. Kristus je pravda; Jeho samého máme slyšet.“
DHIN,31/10/2016